Pár slov k úvodu
Kapelu tvoří 5 členů – Marek Kučera (zpěvák), Tomáš Kučera (kytara, základní vokály), Michal Scheiner (kytara, zpěv), Ijen Ayen (baskytarista) a Matyáš Verner (bubeník).
Kapelu založili v roce 2009.
První album s názvem Requiem For Me vydali v roce 2011.
Druhé album vyšlo v roce 2014 s názvem Lotus.
Zastupuje je rockový manažer Doug Goldstein, který zastupoval i Guns N‘ Roses, Anthrax, Blind Melon a Xibit.
Tato kapela si jako první česká kapela, zahrála na Polském festivalu Przystanek Woodstock. Kam chodí až jeden milion diváků! Hráli přímo na hlavní stage spolu s Apocalyptica, The Hives, Molotov a dalšími…
“Po třiceti letech v showbusinessu si myslím, že jsem opět narazil na obrovský talent. Budu rád, pokud se mi podaří zúročit léta práce s Guns N Roses a pomůžu těmto chlapcům v hudebním světě. Tato kapela patří na velká pódia.” Doug Goldstein
Proč název The Snuff?
Kolem slova „snuff“ panuje zvláštní tajemno a nikdo pořádně neví, co si pod tím má představit a to je dobře (smích).
Řekněte nám něco o vašich začátcích, jak jste se dali dohromady?
Asi nic neobvyklého. Parta kamarádů, co jezdila na skejtu, pak vzala do rukou kytary a začali ve sklepě ,,zkoušet“ jestli se tomu dalo vůbec v té době tak říkat (smích).
Jaké bylo vaše první hudební vystoupení?
Bylo to v pražském klubu PM na premiéře nějakého bikerského videa. Byla tam spousta kámošů, celý jsme si to natočili na DVD no a cítili jsme se jak hvězdy (smích). Byl to super první koncert.
Co považujete za Váš největší hudební úspěch a proč?
Tomáš: Z těch „hmatatelných“ úspěchů je to určitě hraní hlavní stage polského Woodstocku. Festival kam pravidelně jezdí 750 000 lidí. Pak určitě i tour s americkou kapelou Ill Nino, skrz celou střední Evropu. Ale osobně mám největší radost z toho, že jsme pořád dobrá parta a taháme za jeden provaz. Když vidím u hodně ostatních kapel, jak se rozbodají a hádají většinou jen kvůli egíčkům, přijde mi, že v tom je naše velká síla a výhoda.
Michal: Další věc je spolupráce s americkým producentem a sound engineerem Stevem Thompsnem, který má mimo jiné, ocenění Grammy za desku Korn-Follow the Leader. Jinak pro mě už je úspěch to, když se mi při koncertě nerozladí kytara :D.
My jsme všichni hrozný megalomani a představa, že túrujeme po českých kulturácích pořád dokola nás třeba úplně nenaplňuje. Chtěli bychom jezdit po světě, hrát všude, kde to půjde a samozřejmě v ideálním případě se tím i uživit.
Hrajete moderní rock v době, kdy převládá elektronická a popová hudba, myslíte, že je to spíš plus nebo mínus?
Marek: Jestli je to plus nebo mínus se nedá říct. I my zapojujeme do naší muziky elektroniku a na nových nahrávkách ji bude více, než na předchozích. Hudba se vyvíjí jako vše ostatní kolem nás.
Michal: No to asi mínus, protože dnes už podobná muzika nikoho nezajímá (smích). Je mnohem těžší tento styl prodat. Dnes už je téměř nereálný přijít s něčím originálním, proto hodně sázíme na energii a show při živém vystoupení a k tomu to samozřejmě chce dobře udělané songy, se kterýma nám teď pomůže Steve Thompson (smích).
Už jste s kapelou procestovali dost míst, kde se Vám líbilo nejvíc?
Michal: To je pravda, ale kolikrát není ani možnost se vzdálit na chvíli od klubu 😀 a okolí si pořádně prohlídnout. Mám ale pár favoritů – Amsterdam je jasný. Ve Skandinávii je nádherná příroda a úplně odlišná, než je člověk ze střední Evropy zvyklí. Nejhezčí je ale stejně Praha :D, až na tu špínu všude.
Tomáš: Za mě určitě Skandinávie. Nikdy předtím jsem tam nebyl a projít si Oslo, Stockholm, Kodaň atd. bylo super J
Ijen Ayen: V Norsku a Nizozemsku.
Mára: Nejvíc se mi líbilo asi minulý podzim ve Skandinávii kde jsme jeli krátké tour. Oslo, Stockholm, Malmo, Kodaň. Všechny města, koncerty byli super a ještě k tomu jsme chytli parádní počasí.
Minulý rok jste vyhráli eliminaci na Polský festival Woodstock, jaké bylo hrát na tak velkém festivalu?
Obrovský zážitek. Naštěstí už jsme měli zkušenosti s většíma pódiema, takže nás nerozhodila stage, která byla velká jak panelák. Hrálo se skvěle a těžko se slovy popisuje atmosféra a nálada, která na celém festivalu panovala… Odjížděli jsme neskutečně nabití pozitivní energií.
Jste mladí a dobře vypadající kluci, stalo se vám něco bizarního s vašimi fanynkami?
Mára: Děkujeme za lichotku v první řadě:D No na žádný nějaký extra pekla si s fanynkami nevybavuji. Když už, tak se spíš všichni zrušíme tak, že nikdo nemá pak ani šanci něco vytvářet 😀
Michal: No bizarní věci se nám stávají skoro pořád i bez fanynek :D. Proto to taky děláme, protože normálně by si nic takového nezažil :D.
Tomáš: Občas se vyskytnou takový ty ,,neodbytný“ fanynky, co píšou a píšou a píšou až už to občas hraničí s nějakým stalkingem, ale nikdy to nezašlo nějak daleko, takže asi nic neobvyklého (smích).
Prozraďte nám na co se můžeme v budoucnu těšit.
Momentálně můžeme prozradit, že se pracuje na novém materiálu, ale zatím k tomu nemůžeme říct nic bližšího. V nejbližší době budeme postupně odtajňovat na čem posledního půl roku usilovně pracujeme. Takže sledovat fb thesnuffofficial!! J
Děkujeme za rozhovor, máte ještě něco co byste chtěli vzkázat fanouškům?
My taky děkujeme a jediný co můžeme fanouškům vzkázat je, že opravdu moc děkujeme každému, kdo v nás věří a fandí nám. Každá zpráva, ohlas, pochvala, podpora funguje jako neuvěřitelný nakopávalo! Takže DÍKY..!!
Sledujte The Snuff : Webové stránky Facebook Instagram Youtube Spotify
Comments